Všechny důkazy nyní svědčí o jednom: klíčový posun představuje přechod z živočišné stravy na rostlinnou. Článek publikovaný minulý týden v časopisu Science ukazuje, že zatímco některé druhy masa a mléčných výrobků jsou škodlivější než jiné, všechny jsou pro život škodlivější než pěstování rostlinných proteinů. Článek uvádí, že chov zvířat pokrývá 83 % světové zemědělské půdy, ale představuje pouze 18 % veškeré naší přijímané energetické hodnoty. Rostlinná strava snižuje půdní využití o 76 % a množství skleníkových plynů a dalších druhů znečištění způsobených produkcí potravin o polovinu.

Důvodem je také extrémní neúčinnost krmení hospodářských zvířat obilím. Většina nutriční hodnoty se totiž ztrácí při přechodu z rostlinných proteinů na živočišné. To podporuje tvrzení, že pokud chcete jíst méně sóji, měli byste jíst sóju. Celých 93 % zkonzumované sóji, která má za následek ničení lesů, savan a bažinatých oblastí, je obsaženo v mase, mléce, vejcích a rybách, přičemž její většina se při přeměně ztratí. Pokud jíme čistou sóju, je potřebné množství plodiny pro získání stejného přísunu bílkovin mnohem nižší. Ještě škodlivější je pak maso z volného výběhu, jelikož ekologické dopady přeměny trávy na maso, jak poznamenává článek, jsou obrovské, a to při jakékoliv výrobní metodě, která se dnes používá. Je to proto, že k výrobě jednoho steaku nebo kotlety je potřeba rozsáhlá půda.

Přestože celková rozloha pastvin je zhruba dvakrát větší než pěstitelská půda, představuje pouze 1,2 % bílkovin, které přijmeme. Zatímco většina z těchto pastvin nemůže být použita k pěstování plodin, může být použita pro obnovu původního rázu. Lze totiž umožnit návrat mnoha bohatých ekosystémů, zničených chovem hospodářských zvířat, absorbci oxidu uhličitého z atmosféry nebo ochranu vodních předělů. Půda, která by měla být určena pro zachování lidského života a zbytků živého světa, se ale v současné době používá k produkci jen malého množství masa.